Byl to v Kroměříži jeden takový den – 18. května 2013 – STŘEDOVĚKÝ DEN S BISKUPEM BRUNEM, která zavedl naše město do časů téměř pohádkových: s rytíři, kostýmovanými dámami a pány v šatu neobvyklém. Středověká slavnost probíhala ve jménu velké osobnosti, jejíž dílo a význam je dobré si připomínat jako inspiraci či vzor.
Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku se zapsal do dějin celé Moravy a v průběhu druhé poloviny 13. století stál u zrodu významných měst jako Ostrava či Uherské Hradiště. Moudrý muž, rádce panovníků a ve své době průkopník nových myšlenek v oblasti církevní i světské, dopomohl i Kroměříži k povýšení na město. Právě od doby působení biskupa Bruna se započala historie města Kroměříže.
Přemýšlela jsem, jak co nejlépe uvést tuto krásnou středověkou slavnost, která propojila historii našeho města od jeho počátku až po nejaktuálnější současnost.
A zvolila jsem poděkování. Poděkování právě pro biskupa Bruna ze Schauenburku, zakladatele města Kroměříže.
„Ctěný a vážení biskupe Bruno, Vám dnes patří tato slavnost i náš dík. Vaše moudré vedení věcí církevních i světských, správy majetku, podpora vzdělanosti, rozvaha a diplomacie – to vše se zúročilo v kráse, která po staletí mohla dále vzkvétat ve městě Kroměříži. Středověká Kroměříž se postupně proměnila v péči Vašich pokračovatelů – olomouckých biskupů a arcibiskupů na malou architektonickou perlu v srdci Moravy. Město Kroměříž i díky Vám při svém založení před 750 lety získalo do vínku magickou sílu, s níž úspěšně prochází staletími, je bezpečným místem a příjemným domovem pro celé generace Kroměřížanů. I za ně za všechny – DĚKUJI.“
Věřím, že i sám biskup Bruno by středověké slavmosti požehnal. Pro město a jeho současnost i budoucnost je každé setkávání jeho obyvatel u příležitosti historických výročí, poznávání kapitol z jeho dějin užitečným a příjemným pojítkem a stmelovačem. Vždyť jsme to my všichni, kteří žijeme v tomto městě, spoluvytváříme ho - jsme jeho dechem, jeho srdcem i hlavou, každodenními správci i uživateli. Otiskujeme do tohoto krásného města své starosti i radosti a magickým inkoustem ještě ze středověkého kalamáře dál píšeme jeho budoucnost.
